V posledních letech se otázka využití umělé inteligence v oblasti kriminalistiky stává stále aktuálnější. Vznikají nové technologie, které slibují revoluci ve způsobu, jakým analyzujeme a reagujeme na zločiny. Jedním z nejnovějších příkladů tohoto trendu je iniciativa argentinského prezidenta Javiera Mileie, který se rozhodl experimentovat s algoritmickou predikcí zločinů. Tato myšlenka, inspirovaná filmem Minority Report, se nyní může stát realitou díky pokroku v oblasti umělé inteligence.
Extravagantní prezident volí inovativní řešení
Javier Milei je známý pro svůj extravagantní přístup k vládě. Nedávno zřídil novou jednotku umělé inteligence, nazvanou UIAAS (Unidad de Inteligencia Artificial para la Acción Social). Cílem této jednotky je využít AI technologie k prevenci, detekci, vyšetřování a stíhání zločinů. Podle nové legislativy budou členové UIAAS „patrolovat“ otevřené sociální sítě, aplikace, webové stránky a dokonce i temný web (Dark Web) s cílem identifikovat pachatele a odhalit potenciálně nelegální aktivity.
Tento přístup odráží širší trend, kdy mnoho zemí, včetně USA, Číny, Velké Británie, Izraele a Francie, využívá umělou inteligenci k různým účelům, jako je analýza videa, rozpoznávání tváří, virtuální asistenti, automatizace, bezpečnost a robotika. V některých z těchto zemí se AI používá také k predikci zločinů. Například algoritmy strojového učení (ML) a neuronové sítě jsou nasazovány k analýze historických dat, což má pomoci předvídat budoucí trestné činy.
Jak by predikce kriminality fungovala?
Specifický projekt UIAAS se zaměřuje na využití biometrického softwaru pro rozpoznávání tváří, což usnadní identifikaci hledaných osob prostřednictvím sociálních médií a videozáznamů z kamerového systému. Tato technologie může výrazně zlepšit schopnost úřadů rychle reagovat na nebezpečné situace a předejít možným zločinům ještě před jejich spácháním.
Myšlenka predikce zločinů má své kořeny v sci-fi žánru, kde byla populárně ztvárněna ve filmu Minority Report z roku 2002, který je adaptací povídky Philipa K. Dicka. V tomto filmu byla zločinnost předpovídána na základě schopností tří „prekriminálních“ jednotlivců, což vedlo k zatýkání lidí ještě před tím, než spáchali zločiny. Ačkoli tento scénář byl zpočátku považován za vzdálenou fantazii, dnešní technologie strojového učení a pokroky v oblasti AI poskytují určité základy pro podobné aplikace.
V čem může být problém? V zásahu do soukromí!
Zavedení takovýchto prediktivních technologií do reálného světa však vzbuzuje řadu etických a praktických otázek. Jaké jsou limity algoritmů, které se snaží predikovat lidské chování? Mohou AI systémy skutečně spolehlivě rozpoznat potenciální hrozby, aniž by došlo k neoprávněnému zásahu do soukromí jednotlivců? A jaká pravidla by měla platit pro ochranu lidských práv a prevence zneužití těchto technologií?
Argentinská iniciativa je tedy nejen technologickým experimentem, ale i testem schopnosti moderní společnosti čelit výzvám, které přináší kombinace umělé inteligence a práva. Jak se vyrovnáváme s potenciálem těchto nových nástrojů, je otázka, kterou budeme muset řešit nejen v Argentíně, ale na celém světě. Jakákoli nová technologie, zejména taková, která má vliv na bezpečnost a svobody jednotlivců, si zaslouží pečlivé zkoumání a etické úvahy. Konečný úspěch nebo neúspěch těchto snah bude závislý na tom, jakým způsobem se podaří nalézt rovnováhu mezi efektivním vymáháním práva a respektem k základním lidským právům.
