Hraní počítačových her je dnes společensky přijatelnější než kdykoli předtím, přesto stále přetrvává stigma spojené s představou, že hráči jsou izolovaní jedinci, kteří se sotva odlepí od obrazovky. Jenomže nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Human Behaviour dokazuje, co mnozí z nás již dlouho tušili: hraní videoher může být pro mentální zdraví naopak prospěšné.
Tato rozsáhlá studie byla vedena týmem specialistů na zdraví, chování a ekonomii z Japonska. Hlavním cílem bylo zjistit, jaký vliv má hraní videoher na duševní pohodu. Tento výzkum je obzvláště významný, protože v roce 2018 Světová zdravotnická organizace oficiálně klasifikovala herní poruchu jako duševní onemocnění. V Japonsku, kde je herní závislost někdy spojována s fenoménem hikikomori – extrémní formou sociální izolace – se jedná o velmi aktuální problém.
Výzkum probíhal během vrcholu pandemie Covid-19, mezi lety 2020 a 2022, a zahrnul 97 602 lidí ve věku od 10 do 69 let. Pandemie přinesla i nedostatek herních konzolí kvůli narušeným dodavatelským řetězcům, což vedlo k zavedení loterijního systému u prodejců pro ty, kteří si chtěli koupit PlayStation 5 nebo Nintendo Switch.
Z celkového počtu účastníků výzkumu se 8 192 lidí zúčastnilo loterie, z toho 2 323 získalo možnost zakoupit jednu z konzolí. Výzkumníci provedli pět různých průzkumů zaměřených na vlastnictví konzole, herní preference, duševní zdraví, životní spokojenost a sociodemografické charakteristiky.
Výsledky ukázaly, že vlastnictví konzole a hraní her měly pozitivní vliv na duševní zdraví. Ti, kteří si mohli zakoupit konzoli, zaznamenali zvýšení životní spokojenosti a snížení psychologické zátěže. Nicméně, pokud hráči trávili hraním více než tři hodiny denně, psychologické přínosy se začaly snižovat.
Vědci poznamenali, že i když výzkum probíhal v neobvyklé době pandemie a lockdownů, což mohlo ovlivnit výsledky, pozitivní vliv her na duševní zdraví potvrzují i předchozí studie. Již v roce 2013 byly zveřejněny výsledky desetiletého výzkumu, který ukázal, že hry nemají negativní vliv na děti. Další studie potvrdila, že hraní násilných her nevede k násilnému chování, a Oxfordská studie zjistila, že délka času stráveného hraním nemá vliv na hráčovu pohodu.
V souvislosti s tím je zajímavé zmínit, že Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nedávno schválil mobilní hru s názvem EndeavorOTC, která je určena k léčbě příznaků ADHD. Hra, ve které hráči ovládají intergalaktického superhrdinu na hoverboardu, prokazatelně zlepšuje schopnost soustředění u 83 % účastníků.
Nová studie přináší zásadní vhled do pozitivních dopadů hraní her, které mohou prospívat nejen při zábavě, ale také v oblasti duševního zdraví. Ačkoliv je důležité si uvědomit i potenciální rizika spojená s nadměrným hraním, pozitivní účinky jsou zřejmé a nelze je přehlížet. Hraní her již dávno není jen zábavou pro děti a mladé lidi, ale může se stát i nástrojem pro zlepšení celkové psychické pohody.
