V Srbsku se stupňují protesty proti plánované výstavbě největšího evropského dolu na lithium, který má být vybudován v údolí Jadar. Těžební gigant Rio Tinto je druhá největší těžební společnost na světě. Dostal zelenou k realizaci projektu, který byl v roce 2022 po vlně masových protestů zrušen. Nové schválení projektu vyvolalo silnou reakci veřejnosti a na demonstracích po celé zemi se sešlo přes 119 tisíc lidí, kteří protestovali proti těžbě, Ta by podle aktivistů mohla způsobit ekologickou a humanitární katastrofu.
Ekologické a humanitární obavy
Protesty proti dolu v Jadar Valley jsou vedeny především obavami z ekologických důsledků těžby lithia, klíčové suroviny pro výrobu baterií do smartphonů, notebooků, elektromobilů a dalších zařízení. Odpůrci projektu se obávají, že těžba způsobí kontaminaci podzemních vod a nevratně poškodí životní prostředí. Každodenní použití tisíců tun dynamitu a kyseliny sírové při těžbě by podle odborníků mohlo mít devastující dopady na ekosystémy v oblasti.
Kromě rizika kontaminace vodních zdrojů je další obavou odlesnění a zničení zemědělské půdy. Pro výstavbu dolu by muselo být vykáceno zhruba 800 hektarů lesa a zničeno mnoho zemědělských ploch, což by vedlo k vysídlení stovek rodin. Projekt má pokrýt přibližně 90 procent potřeb Evropy v oblasti lithia, ale jeho cena je vysoká: nejen z hlediska finančních nákladů, ale i z hlediska ztráty přírodních zdrojů a lidských osudů.
Reakce veřejnosti a represivní opatření
První masové demonstrace se konaly 10. srpna v Bělehradě, kde se sešlo přibližně 119 tisíc lidí. Protestující nesli transparenty s nápisy jako „Nebudete kopat“ a „Rio Tinto, opusťte Srbsko“. Následné protesty probíhaly v několika dalších městech, včetně Valjeva, kde se situace vyostřila. Policie zatkla desítky ekologických aktivistů, proběhly domovní prohlídky a někteří demonstranti obdrželi výhrůžky smrtí. Navzdory těmto represivním opatřením se odpor proti projektu nezdá být oslaben a veřejnost nadále vyjadřuje své obavy z možných důsledků těžby.
Kontroverze kolem Rio Tinto
Společnost Rio Tinto, která sídlí v Londýně a mezi jejími akcionáři figurují i členové britské královské rodiny a čínští investoři, není v oblasti kontroverzí nováčkem. V minulosti čelila kritice za řadu incidentů, včetně zničení aboridžinských jeskyní v Austrálii, které obsahovaly důkazy o lidské činnosti staré 46 000 let. Tato událost, stejně jako mnohé další, vyvolává otázky ohledně etických standardů společnosti a jejího přístupu k lidským právům a životnímu prostředí.
Na mezinárodní scéně se situace dále komplikuje. Dne 19. července německý kancléř Olaf Scholz podepsal dohodu, která evropským výrobcům umožní přístup k surovinám z dolu v Srbsku. Tento krok vyvolal další vlnu kritiky, neboť mnozí vidí v těžbě lithia z Jadar Valley nejen ekonomický, ale i geopolitický problém.
Budoucnost projektu
Přestože odpor veřejnosti proti projektu roste, realizace dolu na lithium v Srbsku nadále pokračuje. Rio Tinto plánuje investovat 2,4 miliardy dolarů do jeho výstavby a podle plánů by měl pokrýt významnou část evropské poptávky po lithiu. Otázkou však zůstává, jaké budou dlouhodobé dopady těžby na životní prostředí, místní obyvatele a ekonomiku.
Masové protesty v Srbsku jsou dalším důkazem rostoucího napětí mezi ekonomickými zájmy a ochranou životního prostředí. Přestože těžba lithia slibuje významné finanční zisky a podporu přechodu k ekologičtější dopravě, její realizace za současných podmínek může přinést nevyčíslitelné škody, které nelze přehlížet. Budoucnost dolu v údolí Jadar bude zřejmě záviset na tom, zda se podaří nalézt kompromis mezi ekonomickými zájmy a ochranou přírody, nebo zda veřejný odpor přeroste v dlouhodobý konflikt, který by mohl změnit nejen srbskou krajinu, ale i politickou situaci v regionu.
